ArcelorMittal Ostrava slaví 60 let od svého založení

Ostrava, 28. prosince 2011 - Před šedesáti lety, tedy 31. prosince roku 1951, byla sepsána zakládací listina Nové Huti Klementa Gottwalda (NHKG). Den na to slavnostně zapálili první vysokou pec, ze které na začátku března 1952 vyteklo poprvé surové železo. Od té doby se píše historie největšího hutního závodu u nás, který má roční kapacitu až 3,6 miliónu tun oceli.

Areál hutí je živoucím organismem, který se v průběhu šedesáti let rozrostl až na několik set hektarů. Zatímco v minulosti se investovalo především do rozšíření výroby (největší jednorázovou investicí bylo vybudování středojemné válcovny v 80. letech za 7 miliard Kčs), přelom století znamenal pro hutě investice do modernizace, ale především do ekologizace výroby. Zatím poslední významnou ekologickou investicí za miliardu korun bylo v říjnu 2011 na aglomeraci Sever spuštění tkaninového filtru s účinností 99,9 % pro prachové částice.

Za šedesát let svého provozu podnik vyrobil 130 miliónů tun surového železa a téměř 160 milionů tun oceli. I proto byla Ostrava v druhé polovině 20. století nazývána „ocelovým srdcem republiky“. Při zachování nadprůměrných mezd se v dnešní době oproti minulosti klade větší důraz na bezpečnost práce a na životní prostředí.

Podrobnější informace a zajímavosti z historie a současnosti ArcelorMittal Ostrava

Těžké začátky
Ihned po založení huti se začal utvářet hutní kombinát pěti koksárenských baterií, dvou vysokých pecí s licím strojem, čtyřmi siemens-martinskými a pěti hlubinnými pecemi. Dále byla vybudována blokovna, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část elektrárny včetně vodohospodářství. Realizace těchto projektů trvala sedm let.

Během výstavby NHKG bylo přemístěno 2 250 000 m3 zeminy, zpracováno více než 700 000 m3 betonu, sestaveno na 35 000 tun ocelových konstrukcí a téměř 45 000 tun strojního zařízení. Dále bylo vybudováno 7 km plynového potrubí, uloženo do země téměř 16 km litinového potrubí a položeno na 3000 tun kabelů.

Z počátku svého provozu byly hutě ve ztrátě i kvůli vysokým investicím. Teprve v roce 1964 se dosáhlo poprvé zisku, který činil 333 miliónů Kčs.

Nadstandardní poměry pracovníků hutí
Jednou ze zajímavostí z šedesátých let je, že nejvyšší plat ve firmě neměl generální ředitel, nýbrž tesař. Nutné je však vzít v úvahu, že tesař měl 180 přesčasových hodin, proto se mohl umístit na první příčce. Na druhém místě byl obchodní náměstek a až na třetí pozici zmiňovaný generální ředitel.

Platové poměry nebyly špatné ani před padesáti lety, což dokládá výpověď bývalého předáka na koksovně Miroslava Pitucha, který v huti pracoval celých 40 let: „Vydělával jsem průměrně kolem 1700 korun, a když jsem v roce 1960 dostal byt, tak jsem za něj měsíčně platil 143 korun.“ Dnes činí průměrný plat (za prvních devět měsíců roku 2011 a po odečtení manažerských platů) v ArcelorMittal Ostrava 32 612 Kč, zatímco průměrná mzda byla v České republice ve třetím čtvrtletí letošního roku 24 089 Kč.

Na bezpečnost práce se kdysi moc nehledělo
Pokud porovnáme někdejší bezpečnost práce s dneškem, je evidentní, že v padesátých letech byla práce v huti skutečně nebezpečná. Jasným důkazem byl rok 1960, kdy se během celého roku zranilo na pracovišti 2786 pracovníků, z toho 18 zranění bylo smrtelných. Naproti tomu v roce 2010 došlo ke 130 pracovním úrazům, z toho ani jeden smrtelný.
Kromě jiného se o to zasloužily i změny pravidel v pitném režimu - zatímco až do roku 1990 mohli pracovníci horkých provozů žízeň hasit i nízkostupňovým pivem, dnes na pracovišti platí nulová tolerance alkoholu.

Postupný rozvoj hutí
Od roku 1958 začalo rozšiřování kapacit pro výrobu koksu, dále také surového železa a v neposlední řadě oceli, která je dnes hlavním výstupním materiálem. To vše se stihlo v intervalu necelých tří let. V období rozšiřování jednotlivých sekcí byla vybudována i válcovací trať a linka na výrobu kol.

V období normalizace probíhala modernizace martinských pecí na pece tandemové, které se užívají dodnes. Velké investice byly spojeny s velkokapacitní koksárenskou baterií a středojemné válcovny. Tato válcovna má jednu z nejdelších válcovacích tratí (zhruba jeden kilometr) a v 80. letech byla co do výšky investic (přes 7 miliard korun) druhým nejvýznamnějším investičním projektem v republice – hned za jadernou elektrárnou Temelín.

S rokem 1989 přišel i nový název Nová Huť. Po revoluci, přesněji v roce 1993 se přešlo k plynulému odlévání oceli, tedy tzv. kontilití.

O necelých deset let později proběhl zkušební provoz nové válcovny na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, tzv. minihuti. Tato významná investice nahradila dvě zastaralé pásové tratě. Šlo o unikátní technologii, druhá taková minihuť byla pak postavena pouze v Číně, kam odborníci z Nové Huti jezdili zaučovat tamní pracovníky.

Vstup světové špičky do ostravských hutí
V roce 2003 byla Nová Huť privatizována a vznikl tak ISPAT Nová Huť. Hned o dva roky později proběhla změna názvu na Mittal Steel Ostrava, a zároveň se z některých závodů staly dceřiné společnosti. Po fúzi dvou největších ocelářských firem světa získal v roce 2007 podnik svůj současný název ArcelorMittal Ostrava.

V posledním roce proběhly jedny z nejrozsáhlejších investic do ekologizace výroby. Ty zahrnovaly především náročné odprášení aglomerace Sever za miliardu korun, které výrazně přispělo k omezení vypouštění prachu do ovzduší. Celkové ekologické investice od roku 2003 činily 3,6 miliardy Kč a jen za své působení snížila společnost ArcelorMittal Ostrava emise prachu o více než polovinu. (Pro představu: v roce 1978 hutě vypouštěly 40.000 tun prachu ročně, dnes je to pouhých 860 tun.)

ArcelorMittal Ostrava a.s.je největší hutní firmou v České republice a patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Roční kapacita výroby společnosti je 3,6 miliónu tun oceli, exportuje zhruba 50 % produkce do více než 50 zemí celého světa. Zaměstnává téměř 5 tisíc lidí, dohromady s dceřinými společnostmi jich je 9 tisíc. Průměrná mzda zaměstnanců v roce 2010 činila 30 816 korun. Jediným akcionářem je ArcelorMittal Holdings A. G